Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mysl nezná hranic...

awareness-1052371_1280.jpg

   Jakožto lidé máme dar svobodné vůle, myslet si co chceme. Ať jsme nezaměstnaní, dělníci, nebo multimilionáři. Nebo jsme zavřený v cele, stejně si stále můžeme myslet co chceme a naše mysl je bezbřehá.

   Mysl nezná hranic, nemohou ji zastavit stěny, hradby, oceány, nelze ji svázat do pytle, nedá se zavřít do láhve. Mysl může letět do vesmíru a nikdo ji nezastaví. Jen my sami.

   Příliš často ji však sami dokážeme svázat, aniž by nás k tomu kdokoliv nutil. Lidé se v dnešní složité době upínají na jeden jediný cíl. Uspět v zaměstnání, pro které se řadu let připravovali. A při tom si ani neuvědomují, že mohou dělat co je napadne, co je baví. Nejsme přece otroci jediného cíle. Cest je mnoho. Míst, která můžeme navštívit je nepočítaně. Stejně tak činností, které můžeme dělat je mnoho.

   Život je o hledání, tak hledejme. Bádejme. Učme se. Nenechme si vlastní mysl svázat předsudky, že jsme se narodili, aby jsme vychodili školu a pak do konce svého produktivního věku jen chodili do zaměstnání a na konci se sami sebe zeptali, jestli to vše mělo smysl. Jestli nás to bavilo.

   Nechme naší mysl občas letět prostorem a časem a naslouchejme, co nám napoví. Není tak těžké se uvolnit a dát jí prostor. Třeba přijdeme na to, že je spousta dalších cest, které vedou ke štěstí a nejde o to, kterou se vydáme, ale že se vůbec někam pohneme. Že jsme svobodní v tom co děláme, jak to děláme a co si myslíme.

   Vím, dnešní svět je tak zařízen. Vytvořili ho mocní tohoto světa. Bankéři, průmyslníci, finančníci. A jiní mocní. Nutí nás toužit po novém domě, autě, vybavení, drahých dovolených u moře a jiných vymoženostech moderního světa, abychom tvrdě pracovali a dřeli se na splátky úvěrů, které nám tak milosrdně poskytli. Je to velice propracovaný systém, jak z lidí vytvořit ty správné ovce.

   Proto je tak těžké, ba někdy přímo nemožné nechat naši mysl letět hledat jiný smysl života, protože tím ohrozíme jak sebe, tak naše blízké, na kterých nám tak moc záleží.

   Ale pokud se nám povede vymanit se z tohoto, naprosto hmotného světa, který je nastaven pouze na těžbu peněz z naší krátkodobé existence, budeme svobodní a naše mysl se bude moci vydat kamkoli, aniž by se musela držet hranic, které jsme jí vytvořili.

   Narodili jsme se nazí, čistí, byli jsme pouze člověkem. Neměli jsme žádné zaměstnání, žádnou funkci, žádnou starost o to, co budeme, kam půjdeme, jestli máme dostatek peněz. Naše mysl mohla létat kam jí napadlo. S postupujícím věkem se tato možnost vytrácela, až jsme ji vymazali docela. Je smutné vidět lidi ploužit se ze zaměstnání domů, v očích jim neplane nic. Jen přežívají den za dnem, zavaleni povinnostmi, které si mnohdy na sebe sami navalili v marné vidině, že se jim za to někdo odvděčí a oni budou žít spokojený život. Mnozí ho možná i žijí. Ale...

   Naše duchovní hnutí SALAEBRA učí, jak zvládat přechod od čistě hmotného světa, do světa duchovního, jak se vyrovnat s takovou změnou. Někdo to zvládne, jiný ne, ale o tom je život. Ta cesta není pro každého. Nikdo netvrdí, že svět je místo spravedlivé a na každého čeká jen radost. Pouze silní to zvládnou a o takové má naše hnutí zájem. To jsou ti vyvolení, stát se nezávislími na jakémkoli hmotném světě. Jejich mysl bude svobodná a schopná navštívit mnohá místa na tomto světě a světech jiných.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Mysl

(Jindřiška, 14. 2. 2016 19:34)

Obávám se, že je to tak jak píšete. A to tak, že dnes již neumíme povolit mysli opratě a nechceme jí dovolit, aby si někde jen tak bezcílně poletovala. Na to jsme příliš zaměstnáni. No, dnes se žije velice rychle a to také vyžaduje velké úsilí a soustředění se na obstarání finančních prostředků na takový život. Tak není čas, na bloumání mysli po okolí... Je to smutné.